WHITE&BLACK

Prázdniny, léto, (ne)zahrada, kytky, ptactvo, (dvě) sestry a bíločerná.

P.S. A černobílá.

BERLIN

Do Berlína jsme jeli krapet narychlo (Švédsko-den doma-Berlín). A to s celou rodinou. Dobře, ne úplně celou. To bychom se nevešli do jednoho auta. Ani toho obřího, co pan strýc vlastní. Vlastně v tom autě byli 'jenom' rodiče, bratranci (tři!), teta, strejda a my dvě. Cesta sice zahrnovala další otravné dlouhé sezení, ale Berlín za to opravdu stál!

Tři dny v Berlíně. Městě plném obdivuhodných památek, galerií, obchodů a ano, hlavně TURISTŮ. Tyhle prázdniny všichni jezdí do Berlína. Nezdá se vám to tak? Kdo nebyl v Berlíně, jako by nežil. Všichni to plánovali nekonečně dlouho a my tam jeli v podstatě náhodou. (Pochopte, musíme být alespoň trochu originální.)

Ubytování jsme měli sice na kraji města, ale v centru jsme byli za dvacet minut. Další skvělost byly ty grandiózní úžasně obrovské a obrovsky dobré snídaně, ze kterých nám praskala břicha, achich. A k ubytování a snídaním se váže jedna vážně výborná příhoda. První den jsme vyrazili na snídani bez kartiček na otevírání dveří od pokoje. ANO, opravdu v š e ch  k a r t i č e k. Ani jeden z nás tří si ji nevzal. Takže nezbývalo než jít se sklopenou hlavou a širokým úsměvem na recepci. Recepční si myslela, že si z ní děláme legraci asi. Chudák.

Koupili jsme si třídenní 'jízdenky', jezdili berlínským metrem, vlaky, double deckery... To metro je mimochodem až překvapivě přehledné. Jo a taky tam po večerech chodí opilí a 'UPOVÍDANÍ' Němci, kteří si navzájem vyhazují boty z okna jedoucího metra (Haha, jo. Vážně!) :D. Ale dost už o metru, koukněte se na pár fotek.

P.S. Jinak počasí bylo taky dost eňo ňůňo.

P.P.S. Se fakt omlouváme, že nám to tak trvalo. Ale sejít se o prázdninách v Praze se všema notebookama a foťákama? Nemožné!

Berlínská zeď